Zplynovací kotel

[wlcoun]

Atmos : špalíky nejsou problém, topil jsem i bordel(kůru s pilanama), akorát před přiložením dát na trysku kuláček, aby se neucpala. Stane se ,že se tryska někdy trochu přicpe..pak to zakouří a hoří dál....ale bez aku si to nedovedu představit. Je pravdou, že při tom spalování drobného je logicky větší vývin dřevoplynu tak jde i teplota spalin nahoru.... když je to palivo ,,zadara" tak to neřeším.
Blaze s regulácí vzduchu bude o parník dál...

[eli]

Zkušenost se špalíkama, štěpkou mám v obou kotlích, jak Atmos, tak Blaze. V obou se dají celkem dobře ztopit, v Blaze lépe. Rozdíl špalíky -dřevo je však ve zvýšení okamžitého výkonu kotle v případě špalíků, což vyžaduje i dobrý odběr tepla, nejlépe do aku. Jde o to se naučit s každým palivem topit, není to nic složitého. Kdo ovládá techniku, přípravu dřeva, umí kočírovat Dakon, tak špalíky, štěpka, nebo piliny nebudou žádným problémem. Naopak je dobré využít všech možností, které se nabízejí.

[fikejz]

Špalíky jsem zkoušel topit kdysi jednou, když tu pro ČEZ káceli pod VVN čtyřmetrový nálety. Bylo to "chlupatý" nešlo mě to nijak kloudně nabírat a v H41 (OPOP 18kW) byl problém na rozdíl od jemné štěpky to rozumně spálit. Na tu jsem zařízený a tak s ní částečně topím i v BLAZE Harmony. Jediný rozdíl proti spalování kusového dřeva je, že na vrstvu dřevěného uhlí na dně kotle nad tryskou nasypu po nějakých čtyřech kusových polenech pytel od krmení pro drůbež štěpky. Na tu dám zase cca čtyři polena, která po shoření štěpky zajistí vytvoření nové stáložárné vrstvy. A to je celé. Možná je jen o něco málo nižší výkon, ale to bude spíš tím, že pálím rok starou štěpku z venku, sice pod střechou, ale přece jen venku a ta není jistě tak suchá jako tříleté dřevo navíc z kotelny.

A štěpkuji čerstvé dřevo. Jde to totiž o mnoho lépe, než suché. S výkonnějším štěpkovačem by nebyl problém štěpkovat až když jsou větve rok, dva staré a pak by nebyl ani problém se skladováním. Tam se nemá co zapařit.
O možnosti samovznícení štěpky dost pochybuji. V elektrárně toho mají obrovské kupy, ze kterých se v zimě páří - tedy je to čerstvý materiál a že by tam nějak řešili byť jen riziko samovznícení jsem ani neslyšel.

[Tomas6]

Nooo. Ve Slušovicich měli fakt obrovskou haldu štěpky. Ale asi fakt mokré a kdysi jedu do práce a pí.a co to tam modře bliká. No hasiči přece. Normálně jim to samo blaflo, tak teď už to mají na menších hromádkách

[Čárls]

Čerstvou štěpku bratránek ženy na place rozpostře a pak v létě obirá zvrchu a míchá s uhlím nejhorší jakosti tkzv smetky z uhelnýho dvora a s tím topí Co má za kotel nevím
Ono štěpka prostě musí bejt suchá pak dá na kilo vyhřevnost to co suchý dřevo akorád je to o tom že je drobná tak je prostě prudký narust teploty v kotli záleží na kotli jaký je za mně je ideal odhořívací spodem ale i tak štěpka dokáže přetopit kotel pokud není dobrá regulace a nebo začne bouchat plyn z při dušení
Jako jsou uhelný kotle automaty tak podobně jsou special na štěpku
Osobně nevím Pokud nemáš sám možnost výroby štěpky na dlouhý roky zda se nechá za rozumnou cenu koupit a skladování je další věc
Kamoš co topí štěpkou má šnekový za traktor a tvrdil mě že 5cm suchý není problem seštěpkovat nadrobno

[eli]

K dřevoplynu a vlastně i jakémukoliv kotli (mimo automatu) bych vždy dal akumulačni nádrž. Zlepšuje to tepelný komfort a to o dost, ale hlavně umožní aby kotel hořel bez škrcení co nejefektivněji.
Mám 2 000l k Atmosu 25 a klidně bych dal 3000l. Jak už psali nademnou nemusíš přeci nádrž nabíjet naplno a zároveň ji nemusíš ,,vycucnout na dřeň" . Atmos bohužel otvírá po vyhoření přívod vzduchu do kotle , tak tam žhavé dlouho nevydrží....u Blaze je to vyřešeno...tak v podstatě přiložíš, když jdeš okolo....

Řešil jsem kdysi s kamarádem vyhasínání Atmose, kdy chtěl zachovat po dohoření ještě žhavé, než se vrátí z práce. Jakýsi dnešní stáložár. Vymyslel jsem elektromagnet mezi řetízek a klapku, který byl ovládaný klasickým elektromechanickým termostatem jako je na kotli. Podobně jako je ovládaný spalinový ventilátor. Jakmile klesla teplota pod nastavenou mez, tak se rozeplo napájení elektromagnetu u klapky vzduchu, který držel řetízek od regulátoru. Řetízek povolil a klapka se zcela zavřela. Při roztápění se otočilo termostatem, aby sepnul elektromagnet a řetízek mohl normálně otvírat klapku, po naběhnutí teploty se termostat opět nastavil. Jednoduché a bezpečné, fungovalo do konce života kotle.

[Míšánek]

Atmos má celkově tu regulaci nějakou pro mě stále nepochopitelnou a prostě na hovno a zbytečně složitou. Tchán má tuším dc25s nebo tak něco a to topení s tím je taky docela "oser". A právě u tohohle kotle jsem si vyzkoušel jak moc velká hovadina je boční přikládání byť má kotel poměrně velkou přikládací komoru. Někdy ji vyplnit a zaskládat celou těma bočníma dvířkama je vcelku výzva
Ale velkou část z tohoto mého vcelku negativního dojmu z tohoto kotle dělá nejspíš taky to, že tcháni s tím topí napřímo do radiátorů. Takže je ten kotel v tomhle zapojení v dnešních žilách prakticky nevyužitelný

[imaginaro]

Já regulaci nemám, topím pomocí pár termostatů. Pokud je kotel seštelovanej na velky kuláky a dají se do něho odkorky(nejspíš to platí i pro štěpku), tak se vlivem větší plochy povrchu paliva vyvíjí víc dřevoplynu a nestíhá se spalovat, kotel při vypnutí ventilátoru blafe a kouří do kotelny. dle mých pokusů by se muselo změnit nastavení primárního a sekundárního vzduchu a modulátor otáček odtahového ventilátoru.

[wlcoun]

K dřevoplynu a vlastně i jakémukoliv kotli (mimo automatu) bych vždy dal akumulačni nádrž. Zlepšuje to tepelný komfort a to o dost, ale hlavně umožní aby kotel hořel bez škrcení co nejefektivněji.
Mám 2 000l k Atmosu 25 a klidně bych dal 3000l. Jak už psali nademnou nemusíš přeci nádrž nabíjet naplno a zároveň ji nemusíš ,,vycucnout na dřeň" . Atmos bohužel otvírá po vyhoření přívod vzduchu do kotle , tak tam žhavé dlouho nevydrží....u Blaze je to vyřešeno...tak v podstatě přiložíš, když jdeš okolo....

Řešil jsem kdysi s kamarádem vyhasínání Atmose, kdy chtěl zachovat po dohoření ještě žhavé, než se vrátí z práce. Jakýsi dnešní stáložár. Vymyslel jsem elektromagnet mezi řetízek a klapku, který byl ovládaný klasickým elektromechanickým termostatem jako je na kotli. Podobně jako je ovládaný spalinový ventilátor. Jakmile klesla teplota pod nastavenou mez, tak se rozeplo napájení elektromagnetu u klapky vzduchu, který držel řetízek od regulátoru. Řetízek povolil a klapka se zcela zavřela. Při roztápění se otočilo termostatem, aby sepnul elektromagnet a řetízek mohl normálně otvírat klapku, po naběhnutí teploty se termostat opět nastavil. Jednoduché a bezpečné, fungovalo do konce života kotle.
[/Dík . Dobrý nápad.. asi by to šlo napojit na spalinový termostat...kdysi jsem na nějakém foru našel řešení pomocí servomotorku...ale tohle je mnohem jednodušší .quote]

[eli]

Pro upřesnění funkce a spolehlivosti musím uvést, že při velkém větru a tahu komína ani tato úprava vždy nezaručila nějaké žhavé, ale zbytky dřevěného uhlí byly vždy. Výdrž naloženého kotle a žhavého se prodloužila o 1,5 až 2,5 h, což bylo do doby návratu z práce. Kotel ještě neměl odtahový ventilátor a studený se vždy dlouho roztápěl, takto se kotel uzavřel, zůstal dlouho teplý a roztopil se mnohem dřív, a o to především šlo. Zkoušel jsem na Atmosu i časovač, který po nastavené době přerušil napájení elektromagnetu a ten odpadnutím uzavřel klapku. Dalo se s tím pracovat a zkoušet kolik dřeva zůstane žhnout, ale metoda pracovala jen s časem a tedy odhad zbytkového dřeva byl nepřímý a nepřesný, jak se měnil tah komína, kvalita dřeva. Přemýšlel jsem o nějaké mechanice přes přikládací dvířka, ale nikdy se nic nerealizovalo. To u Blaze funguje stáložár přímo na množství dřeva, což je ideál, který se mi moc líbí a proto jsem do Atmosu už nešel i když sloužil víc jak 25 let. Mohli už udělat nějakou inovaci.

[fikejz]

A já teď ještě uvažuji dovybavit kotel lambda sondou. Podle toho co mě říkal zástupce BLAZE na Techagru by to mělo snížit spotřebu zhruba o 8%, což není zcela zanedbatelné množství. Navíc tu sadu oproti loňským cenám zlevnili z necelých 16 tisíc na 13.

[eli]

Když se podíváme do technických listú jednotlivých modelů, tak jejich účinnost se liší velmi málo, prakticky o dvě, tři procenta. Lambda nelambda. Rozdíly jsou v trysce, turbulátorech, kterými se brzdí spaliny a tím zvyšuje účinnost. Ale zvýšení účinnosti kotle montáží LS o 8 % je z říše pohádek. To by již byla na 100 a více procentech. Podstatný přínos a zvýšení účinnosti bych viděl tam, kde obsluha kotle je nedobrá a přebere tak za ní část řízení. Je to podobné jako v autě, kdo neumí řadit manuálně, tak je automatická převodovka vždy podstatným přínosem.

[fikejz]

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jak se ta udávaná účinnost kotle měří. Je to v podstatě za ideálních laboratorních podmínek, kdy je kotel rozhořený na plném výkonu s vhodným palivem, nastavený velice zkušenou obsluhou ... tam pak ty výsledky moc rozdílné být nemůžou. To je dané fyzikálními a chemickými zákony.
Zatímco v praxi stráví ten kotel značnou část provozu rozhoříváním a dohoříváním, o tom, že ne vždy je palivo zcela ideální snad netřeba mluvit. Musel by obsluhující sedět furt u kotle a štelovat vzduch podle toho jaký je plamen z trysky a teplota do komína.
A to je právě příležitost pro lambdu a servo. Nemyslím, že si těch 8% vycucal z prstu. Když už ten kotel potřebuje pro svůj chod elektriku tak ať to má smysl.

[Čárls]

Fikejz v tom ti dám zapravdu topič a obsluha kotle je alfa a omega čím je kotel chytřejší tím "blbější" muže být obsluha a nebo si usnadnit obsluhu kdy kotel sám řídí idealní podmínky

[eli]

Proto výrobce v techn. listě uvádí vedle maximální účinnosti při ustáleném jmenovitém i minimálním výkonu i účinnost sezónní, tedy průměrnou, právě se zohledněním roztápění, vyhasínání apod. To jest tu, kterou kotel v průměru topné sezony skutečně dosahuje. Ta se pohybuje jen kolem 80%, s minimálním rozptylem lambda nelambda. Tady je nutné podoktnout, že časté roztápění a vyhasínání podstatně snižuje průměrnou účinnost kotle oproti ustálenému trvalému provozu bez vyhasínání, který je úspornější. Proto ten velký rozdíl. Platí tedy, čím častější roztápění, tím nižší průměrná účinnost a opačně. Údaje v techn. listě musí být pravdivé, nejsou reklamou. Pokud by LS byla takové terno a dokázala samotná její instalace zvednout účinnost o 8%, tak je za prvé u všech kotlů a za druhé by z techn. listů vyplýval údaj o tak vysokém rozdílu v účinnosti mezi modely s LS a bez LS, a za třetí by si výrobce tento převratný úspěch nenechal marketingově ujít a na každé druhé reklamní ceduli u cesty by svítil kotel s obrovitou LS a údajem 8%. Nemusel by složitě laborovat se spalováním a neustále snižovat teplotu spalin pro zvýšení účinnosti. Bohužel tomu tak není, kotle jsou tak dobře postavené, že rozdíl s LS je neveliký, i když LS není na škodu. Na druhou stranu si myslím, pokud je obsluha i palivo nedobré, tak řízení s LS skutečně může částečně eliminovat excesy v rozsahu i těch 8%, možná i více, dle stavu obsluhy.