Nasetraktory

Slíbil jsem, že po čase napíšu spokojenost s kotlem, takže zde je moje uživatelská recenze splynovacího kotle na kusové dřevo Verner V 210 Extra o výkonu 20 kW.
Je to možná trošku obsáhlé, zmiňuji i důvod pořízení, takže komu se to nechce číst celé, může jednotlivé kapitoly přeskakovat.

Úvod:
Mám celopodsklepený rodinný dům kolaudovaný v roce 2002, zděný z Porothermu PD44 bez zateplení, okna dřevěná Euro 68 s dvojsklem, sedlová střecha, krytina Bramac. Půdorys je 110 m2, v suterénu mám kovoobráběcí dílnu (výška stropu 3 m), obytné přízemí s garáží a podkroví s ložnicí a dvěma pokojíky. V dílně a podkroví jsou plechové radiátory s termoventily, v přízemí je podlahovka (4 okruhy), celkem je v objektu 16 radiátorů + podlahovka na 70 m2. Objekt se vytápí plynovým kotlem Dakon 24 DUA B turbo – kotel je kombinovaný se zásobníkem na ohřev TUV.
Protože od stavby jsem uvažoval, že si někdy v budoucnu pořídím kotel na dřevo, mám v kotelně komín Schiedel 180.
Na Vánoce roku 2013 mi „odešla“ řídící jednotka u plynového kotle, což je v zimě, navíc v době volna a u jediného tepelného zdroje v domě dost nepříjemná záležitost, takže jsem se rozhodl pořídit si „něco záložního“. Hned v lednu jsem navštívil Infothermu (velice kvalitní výstava topící techniky v Ostravě) a vybíral kotel, chtěl jsem pyrolýzní kotel na dřevo em. třídy 5 a do užšího výběru jsem zahrnul Atack, Atmos a Verner. No a jelikož mám velice malou kotelnu (2 x 2 m) kde již je plynový kotel, takže nejvíce mne oslovil právě Verner s horním plněním, no a jelikož mi na kotel dali slevu ve výši 22 %, tak jsem si ho hned z výstavy odvezl.

I. sezóna.
Kromě již zmíněného sympatického horního plnění a kompaktních rozměrů mne u kotle zaujala plynulá regulace výkonu od 10 – 20 kW při účinnosti 90 %, možnost spalování a snadného plnění sypkého materiálu, např. štěpky, pilin, atd., dvojitá stěna přikládací komory, tím pádem nedochází ke kondenzaci a tím ke zkrácení životnosti kotle. Navíc kotel může být zapojený v samotížném zapojení a s omezeným výkonem lze ho provozovat pouze na komínový tah.
Kotel jsem paraélně připojil na stávající topný okruh přes oběhové čerpadlo, termostatický trojcestný ventil (aby byla hlídaná teplota vratné vody) a zpětnou klapku. Samotížně je ke kotli připojen bojler 180 l, který je zároveň schopen pojmout nadbytečný tepelný výkon při výpadku proudu, takže plně nahrazuje dochlazovací smyčku.
Jak už jsem psal, kotel jsem koupil v lednu 2014 a i v témže měsíci jsem koupil dřevo (22 plnometrů bukové a dubové kulatiny), do léta jsem dělal štípačku a dřevo na zimu chystal zhruba v červenci a byť jsem ho štípal na menší kusy (délka štipné hrany do 8 cm) tak pochopitelně, že v říjnu, když jsem chtěl topit byla vnitřní vlhkost skoro 30 %. Takže jsem zvažoval jestli topení dřevem o rok posunout nebo zkusit brikety. Koupil jsem asi 100 kg nejrůznějších briket, ale to nebylo topení ale trápení, brikety se roztahují, buď se mi v kotli vzpříčily a nepadaly dolů nebo se rozdrobily na piliny a ucpávaly trysku, následně kotel bouchal a otevření bylo téměř životu nebezpečné, takže jsem začal topit tím mokrým dřevem, vždycky jsem si zhruba měsíční zásobu dovezl do dílny a ke kotli a ono to postupně prosýchalo, takže vlastně nebyl žádný problém. První sezóna byla taková zkušební , učil jsem se jak kotel vhodně regulovat, navíc topení mokrým dřevem ale obecně se mi topení líbilo i manželka byla s o 2 stupně vyšší teplotou spokojená, takže plynem jsem netopil vůbec a spálil zhruba 8 – 9 m3 (plnometrů), což v mém případě bylo 14 tis. Kč. Předešlá sezóna, kdy jsem měl pouze plyn stála 42 tis. Kč.
Takže to byl další argument pro dovoz další vyvážečky buku a stavbu dřevníku se dvěma kójemi.
No a letošní sezónu si vysloveně užíváme, hlavně díky zvýšenému teplotnímu komfortu a i snadné obsluze kotle, dřevo mám dokonale proschlé, po rozštípnutí je vnitřní vlhkost kolem 5 - 8 %.

Provoz kotle:
Jelikož nemám akumulační nádrž (i když vlastně jako akumulaci využívám skoro 10 tun betonu podlahovky , který udržuje setrvačnost a tepelný komfort celého domu v době, kdy se netopí trvale), topný systém reguluji výkonem kotle a teplotou výstupní vody, výkon kotle jsem nastavil na 65 % a teplotu výstupní vody na 65 st.C. Při venkovních teplotách pod nulou topím nepřetržitě s tím, že kotel po najetí na 65 st.C se uvede do stavu PAUZA, tedy vypne se ventilátor a v cyklech se spouští oběhové čerpadlo, když klesne teplota vody o 10 st. C, kotel znovu najede. V průběhy odstávky je stále udržován stáložár, tedy co 45 minut se na 30 sekund zapne ventilátor (všechny časy jsou libovolně nastavitelné). Jinak v PAUZA stavu je gravitačně úplně zavřená klapka vstupu vzduchu do kotle, takže nedochází k přístupu vzduchu např. komínovým tahem. Po dohoření paliva zůstává stáložárová vrstva i po dobu několika hodin a kotel „čeká“ na přiložení.
30 minut po zatopení beží kotel na plný výkon, tzn. výkon na displeji je kolem 120 %, teplota spalin se v tu chvíli pohybuje 180 – 195 st. C. Potom výkon klesá na nastavenou hodnotu a v mém případě se teplota spalin pohybuje od 125 – 140 st. C.
I když výrobce nedoporučuje můj způsob provozování kotle, tedy časté uvádění do PAUZA stavu, mi tento režim maximálně vyhovuje, kotel pravidelně kontroluji a nevidím žádné negativní důsledky. Přikládací komora není zadehtována, nezanáší se nadměrně výměník ani komín a teplota kotle neklesá pod 55 st. C.

Údržba:
Popel vybírám 1 x za týden (necelá půlka plechového 10 l kýble) a výměníky čistím 1 x za měsíc (opět půlka kýble), nejvíce se zanáší spodní výměník, který je „zafoukáván“ popelem.

Klady:
- kompaktní rozměry, snadný zátop, rychlé najetí na teplotu, sympatické horní plnění, snadné plnění sypkých materiálů.

Zápory:
- obtížné čistění zadního výměníku (díky výklopným plnícím dvířkám horší přístup k výměníku a hrozí poranění rukou), technicky nedořešený přístup ke spodnímu výměníku, regulátor výkonu ne vždy drží nastavenou hodnotu, špatné chlazení ventilátoru.

Poruchy:
- po měsíci provozu mi „odešla“ triaková regulace ventilátoru, no a vzhledem ke krachu firmy Verner jsem přišel o záruku, takže nákup nové za své. Jak už jsem psal, velice se hřál motor ventilátoru, běžně měl teplotu přes 60 st. C, takže jsem nečekal až se spálí a udělal mu chladič (viz foto), od té doby bez problémů, teplota do 30 st. C.

Závěr:
Firama Verner je od září 2014 v insolvenci, závazky převzalo obchodní zastoupení na Slovensku a kotle V 210 se již znovu vyrábí ve Valašském Meziříčí.

Kontakt na prodejce:
http://www.kotle-verner.cz/produkty/kot ... v210-extra

Současný výrobce + dodavatel ND:
http://www.ponast.cz/cz/kontakt.php

Dřevník, 2 kóje, jedna schne a z druhé se bere.










Dodatečné chlazení motorku ventilátoru.

no budu se muset k tobě vypravit na čumendu

Topení dřevem se mi vždycky líbilo ale v našem kraji už lesy skoro nejsou,ceny palivového dřeva začínají na 9 stovkách a když připočtu práci se dřevem, jsem rád že mám automat na uhlí. Vyjde to levněji než dřevo.

Nepochopil jsem, proč máš na kotli namotovanou zpětnou klapku a topit bukovým dřevem je smrtelný hřích. To dřevo patří do udírny

Tak topení automatem na uhlí určitě vyjde levněji, vlastně úplně nejlevněji a i komfort topení automatem je nesrovnatelně lepší, to je mi jasné, ale mi by se automat do kotelny nevešel a i skladování uhlí by u mě byl problém, proto dřevo, které mi navíc voní a osobně uhlí nesnáším.
Co se týče dřeva, myslím si, že ho je a bude stále dost (ve srovnání s ostatními fosilními palivy), já ho normálně kupuji za běžnou cenu, v mém případě za 1 500 Kč/m3 (plm) (i s dopravou). Příprava dřeva na sezónu je 5 dní práce, což beru jako příjemnou relaxaci a zpestření.
Smrtelný hřích je bukem topit ve Viadrusu, ne v tomto kotli a na uzení švestku, třešeň nebo olši, buk je moc "sterilní" a uzené pak nemá charakteristickou vůni po dřevě.
Jinak zpětná klapka je na teplovodním připojení, aby plynový kotel neohříval kotel na dřevo.

na jedno nalozenenie ti kolko vydrzi horiet?

Dík za recenzi. Akorát mě dost překvapuje , že byl problém u briket. V návodu píšou, že by právě kotel neměl mít problémy s briketami i horší kvality a s pilinami No není nad zkušenosti z praxe.

Brikety a piliny ano, pokud se kombinují s kusovým dřevem, ale samostatně ne.
Při teplotách kolem mínus 5 přikládám ráno kolem osmé, potom ve 14 a teď tedy v šest jsem naložil do plna a žár pro přiložení vydrží do rána.

len ta nizka teplota sa mi nezda 65 je malo, ak mas trojcestak tak nevidim problem kurit na viac stupnov

Je mi jasné, že je to takové netradiční, provozovat kotel na 65 stupňů, ale já více tepla nepotřebuji. Čemu to vlastně může škodit?

peny píše: len ta nizka teplota sa mi nezda 65 je malo, ak mas trojcestak tak nevidim problem kurit na viac stupnov

Proč nízká? důležitější je teplota zpátečky. Já topím taky na 65°C a na zpátečce mám 55°C

vacsina splynovacich kotloch v navodoch uvadza ze kotle by sa mali prevadzkovat pri teplote 80-90 stupnov

edit: dokonca aj v tomto navode

Parametr "max. teplota vody" doporučujeme nastavit na 95°C a výkon kotle regulovat
nastavováním parametru "max. výkon kotle".

U dřeva přírodně sušeného pod přístřeškem nelze v žádném případě docílit vlhkost 5-8%.Této vlhkosti se docílí jedině v sušárně dřeva.Dřevem topím od roku 1992 a je to opravdu nejlevnější topení,člověk nesmí být ale líný a svou práci nesmí počítat.

Japa píše:Je mi jasné, že je to takové netradiční, provozovat kotel na 65 stupňů, ale já více tepla nepotřebuji. Čemu to vlastně může škodit?

Já mám na automatu podobně nastavené teploty. Při teplotách víc jak +5 topí na 51,při 0 na 58.... a bohatě to vytopí barák. Teploty se mění v závislosti na venkovní teplotě díky ekvitermu.

peny píše:... dokonca aj v tomto navode
Parametr "max. teplota vody" doporučujeme nastavit na 95°C a výkon kotle regulovat
nastavováním parametru "max. výkon kotle".

Ano to tam píšou, ale také, že teplotu výstupní vody je možno nastavit v intervalu 60 - 95 st.C
Těch 95 st. je myšleno, pokud je kotel zapojen s akumulačkou, kterou výrobce doporučuje, já však na ni nemám místo.

Miniagro píše:U dřeva přírodně sušeného pod přístřeškem nelze v žádném případě docílit vlhkost 5-8%.Této vlhkosti se docílí jedině v sušárně dřeva...

To jsem si myslel také, ale když vezmu špalek z přístřešku, tak na obvodu naměřím vlhkost podle aktuální venkovní vlhkosti, zhruba v rozsahu 15 - 18 %, ale když ho rozštípnu, tak uvnitř je 5 - 8 %. Ta zvýšená vlhkost, kterou dřevo saje z atmosféry je po obvodu do hloubky zhruba 15 mm.