Politika, neshody, atd. V
Re: Politika, neshody, atd. V
Kdybys nebyl trolem, přemýšlel bys, proč se to stalo a nedával smajlíky jak Jožin z bažin.
Re: Politika, neshody, atd. V
Kdyby tys měl místo kokosovýho ořechu hlavu, tak bys tady takhle nevyšiloval. Hodnověrnost webu Seznam.cz si můžeš ověřit například v rubrice počasí. Přečti si, co hlásají, pak se podívej z okna a zjistíš, že v reálu je to docela jinak. Co je reál ti vysvětlovat nebudu.
Když máte v ruce kladivo, všechno ostatní vypadá jako hřebík.
Re: Politika, neshody, atd. V
Je tam přesně, co se u toho soudu stalo a řeklo. To chceš popřít ?
Re: Politika, neshody, atd. V
A ty věříš v nestrannost naší Justice? K soudu se v tomto režimu chodí pouze pro rozsudek, nikoliv pro spravedlnost.
Když máte v ruce kladivo, všechno ostatní vypadá jako hřebík.
Re: Politika, neshody, atd. V
Ano věřím. V tomto případě nastopro. Protože byla udělaná smlouva, nemohlo to dopadnout jinak. Šméčku na voliče z řad komoušů mohl uvěřit jen troll.
Re: Politika, neshody, atd. V
A víš ty vůbec kdo nebo co je Troll?
Když máte v ruce kladivo, všechno ostatní vypadá jako hřebík.
Re: Politika, neshody, atd. V
Kalousek,ten je totiž odpovědnej za všechno.
Re: Politika, neshody, atd. V
tak za to že se handrkuje Britt s creativem Kalousek může na 100%.
On je totiž ten, kterej se hlavní měrou postaral, aby církve ty náhrady dostaly.
On je totiž ten, kterej se hlavní měrou postaral, aby církve ty náhrady dostaly.
Něco nejde? Je třeba tvrdit: "mě to nejde"
Vždy se najde někdo kdo to dokáže.
Vždy se najde někdo kdo to dokáže.
Re: Politika, neshody, atd. V
Doplním bourače:Církve nikdy žádný majetek neměly,pouze jej spravovali.Tak nevím,proč se jim vracelo něco na co neměly nárok.
Re: Politika, neshody, atd. V
církve majetek měly, spíš jde o to jak se k němu dostaly.
Nejspíš to "nakradly" a sedřely z kůže pracující lid.
Takže když jim to komunista sebral udělal vlastně to samý jako ony.
Už se to mělo nechat tak jak to bylo.
Nejspíš to "nakradly" a sedřely z kůže pracující lid.
Takže když jim to komunista sebral udělal vlastně to samý jako ony.
Už se to mělo nechat tak jak to bylo.
Něco nejde? Je třeba tvrdit: "mě to nejde"
Vždy se najde někdo kdo to dokáže.
Vždy se najde někdo kdo to dokáže.
Re: Politika, neshody, atd. V
V tom s Tebou 
nemůžu souhlasit:
Vývoj: Přijetí křesťanství bylo státnickým činem jak panovníků Velkomoravské říše, tak českých
Přemyslovců. Ubránili se tím před dobyvačnými válkami Franků ve jménu šíření křesťanství silou a udrželi
vysokou míru nezávislosti na říši. První čeští světci, sv. Václav, Vojtěch a Ludmila stavěli na základech,
které položili svou misí sv. Cyril a Metoděj. Česká zbožnost tím získala pevný domácí základ.
Majetkově byla církev zcela závislá na zakladatelích kostelů, far a klášterů. Život církve silně ovlivňovaly
majetkové poměry, kdy vlastníkem kostela byl jeho stavebník a církev byla jen uživatelem kostelů a far.
Jak podle germánského právního řádu, který se uplatňoval ve Velkomoravské říši i v raně středověkém
českém přemyslovském státu, tak podle římského právního řádu, který se začal uplatňovat později v říši v
souvislosti s upevňováním moci císařů, byla totiž stavba nedílnou součástí pozemku, na kterém byla
postavena. Toto uspořádání vlastnických vztahů ke stavbám plně převzalo i domácí zemské právo. Majitel
pozemku byl současně stavebníkem i majitelem stavby.. Hradské a později i městské a venkovské kostely
byly budovány panovníky a později po jejich příkladu i urozenými a městy na jejich pozemcích
Majitelé kostelů financovali investiční i provozní náklady a hmotně zabezpečovali stavbu i duchovní z
desátků, které odváděli nesvobodní. První placení desátků zavedl se souhlasem knížete první pražský
biskup Dětmar roku 976. Desátek původně znamenal čtyřicátý díl roční úrody. Z odváděného desátku na
území biskupského kostela dostával biskup jednu čtvrtinu, zatímco zbývající tři čtvrtiny zůstávaly na
údržbu stavby a na vydržování kněze a dalšího personálu kostela. Část desátku postupovaná biskupovi se
používala na vydržování biskupského úřadu včetně obživy kanovníků při biskupském kostele, na údržbu
2
biskupova kostela, na almužny chudým a na ošetřování nemocných. Pražský biskup byl kromě toho od
panovníka obdarováván statky určenými k jeho obživě a k vydržování jeho dvora na úrovni obvyklé u
urozených, protože biskup a vyšší klérus měl přispívat k lesku knížecího dvora. Tyto statky byly od
založení biskupství, tj. již od roku 975 považovány za neomezené vlastnictví pražského biskupství. V
některých obdobích za vlády některých Přemyslovců byl však vztah biskupa ke králi chápán jako feudální
lenní vztah. Biskup byl závislý na knížeti, kněží na zakladatelích kostelů a far.
Kostely byly pro jejich vlastníky zdrojem příjmů, proto je rádi zakládali. Nesvobodní, bydlící na území
patřícím ke kostelu, odváděli desátek, jehož část dostával duchovní, část šla na údržbu kostela a značnou
část si ponechával vlastník kostela.
Kláštery byly zakládány a budovány zpočátku většinou panovníky a teprve později také urozenými.
Kláštery byly hmotně zajišťovány desátky od nesvobodných a dary nebo podíly z důchodů jejich
zakladatelů, později byly obdarovávány statky určenými k jejich obživě. Z toho jim také plynuly
povinnosti starat se o pocestné, staré a nemocné a leckdy také hostit při lovech knížecí družinu. Fakt, že
kláštery dostávaly svou půdu od zakladatele vedl k závislosti klášterů na jejich zakladatelích, takže se mu
nemohli dost dobře bránit, když občas porušoval v tísni různými způsoby vlastnická práva nebo důchody
klášterů, např. vymáháním finanční výpomoci nebo zastavováním klášterních statků. Někdy bývalo
klášterní jmění v té době považováno za propůjčené k užívání klášterní komunitě, zejména byl-li
zakladatelem kláštera kníže nebo urozený, jindy zase za vlastnictví kláštera, zejména byla-li zakladatelem
kláštera jiná klášterní komunita, zvláště zahraniční. Panovníkem založené kláštery byly považovány za
zvláštní druh panovníkova jmění se samostatnou správou prováděnou klášterní komunitou. V této první
etapě vývoje církve bylo založeno pražské a olomoucké biskupství, 10 kapitul a asi 30 klášterů, z toho 14
benediktinských, 9 cisterciáckých a 12 premonstrátských, které všechny obdělávaly svěřenou půdu.
Vlastnické vztahy byly v té době neujasněné a majitelé kostelů i zakladatelé klášterů měli velký vliv na
život a chování kněží a řeholníků.
nemůžu souhlasit:Vývoj: Přijetí křesťanství bylo státnickým činem jak panovníků Velkomoravské říše, tak českých
Přemyslovců. Ubránili se tím před dobyvačnými válkami Franků ve jménu šíření křesťanství silou a udrželi
vysokou míru nezávislosti na říši. První čeští světci, sv. Václav, Vojtěch a Ludmila stavěli na základech,
které položili svou misí sv. Cyril a Metoděj. Česká zbožnost tím získala pevný domácí základ.
Majetkově byla církev zcela závislá na zakladatelích kostelů, far a klášterů. Život církve silně ovlivňovaly
majetkové poměry, kdy vlastníkem kostela byl jeho stavebník a církev byla jen uživatelem kostelů a far.
Jak podle germánského právního řádu, který se uplatňoval ve Velkomoravské říši i v raně středověkém
českém přemyslovském státu, tak podle římského právního řádu, který se začal uplatňovat později v říši v
souvislosti s upevňováním moci císařů, byla totiž stavba nedílnou součástí pozemku, na kterém byla
postavena. Toto uspořádání vlastnických vztahů ke stavbám plně převzalo i domácí zemské právo. Majitel
pozemku byl současně stavebníkem i majitelem stavby.. Hradské a později i městské a venkovské kostely
byly budovány panovníky a později po jejich příkladu i urozenými a městy na jejich pozemcích
Majitelé kostelů financovali investiční i provozní náklady a hmotně zabezpečovali stavbu i duchovní z
desátků, které odváděli nesvobodní. První placení desátků zavedl se souhlasem knížete první pražský
biskup Dětmar roku 976. Desátek původně znamenal čtyřicátý díl roční úrody. Z odváděného desátku na
území biskupského kostela dostával biskup jednu čtvrtinu, zatímco zbývající tři čtvrtiny zůstávaly na
údržbu stavby a na vydržování kněze a dalšího personálu kostela. Část desátku postupovaná biskupovi se
používala na vydržování biskupského úřadu včetně obživy kanovníků při biskupském kostele, na údržbu
2
biskupova kostela, na almužny chudým a na ošetřování nemocných. Pražský biskup byl kromě toho od
panovníka obdarováván statky určenými k jeho obživě a k vydržování jeho dvora na úrovni obvyklé u
urozených, protože biskup a vyšší klérus měl přispívat k lesku knížecího dvora. Tyto statky byly od
založení biskupství, tj. již od roku 975 považovány za neomezené vlastnictví pražského biskupství. V
některých obdobích za vlády některých Přemyslovců byl však vztah biskupa ke králi chápán jako feudální
lenní vztah. Biskup byl závislý na knížeti, kněží na zakladatelích kostelů a far.
Kostely byly pro jejich vlastníky zdrojem příjmů, proto je rádi zakládali. Nesvobodní, bydlící na území
patřícím ke kostelu, odváděli desátek, jehož část dostával duchovní, část šla na údržbu kostela a značnou
část si ponechával vlastník kostela.
Kláštery byly zakládány a budovány zpočátku většinou panovníky a teprve později také urozenými.
Kláštery byly hmotně zajišťovány desátky od nesvobodných a dary nebo podíly z důchodů jejich
zakladatelů, později byly obdarovávány statky určenými k jejich obživě. Z toho jim také plynuly
povinnosti starat se o pocestné, staré a nemocné a leckdy také hostit při lovech knížecí družinu. Fakt, že
kláštery dostávaly svou půdu od zakladatele vedl k závislosti klášterů na jejich zakladatelích, takže se mu
nemohli dost dobře bránit, když občas porušoval v tísni různými způsoby vlastnická práva nebo důchody
klášterů, např. vymáháním finanční výpomoci nebo zastavováním klášterních statků. Někdy bývalo
klášterní jmění v té době považováno za propůjčené k užívání klášterní komunitě, zejména byl-li
zakladatelem kláštera kníže nebo urozený, jindy zase za vlastnictví kláštera, zejména byla-li zakladatelem
kláštera jiná klášterní komunita, zvláště zahraniční. Panovníkem založené kláštery byly považovány za
zvláštní druh panovníkova jmění se samostatnou správou prováděnou klášterní komunitou. V této první
etapě vývoje církve bylo založeno pražské a olomoucké biskupství, 10 kapitul a asi 30 klášterů, z toho 14
benediktinských, 9 cisterciáckých a 12 premonstrátských, které všechny obdělávaly svěřenou půdu.
Vlastnické vztahy byly v té době neujasněné a majitelé kostelů i zakladatelé klášterů měli velký vliv na
život a chování kněží a řeholníků.
Re: Politika, neshody, atd. V
Klasický problém Vitex - bourač.
Volba "vztažné soustavy", aneb od které tlusté čáry začínáme. Je to skoro neřešitelné, protože to každému vyhovuje jinde.
Jako příklad uvedu Sychrováka, ten vše začíná združstevněním dědova statku. Němci by chtěli začít křivdou po prohře v 1. světové a tak je to s každým.
Já bych se třeba chtěl odpíchnot od zítřka. Alespoň to tak plánuji každý den.
Volba "vztažné soustavy", aneb od které tlusté čáry začínáme. Je to skoro neřešitelné, protože to každému vyhovuje jinde.
Jako příklad uvedu Sychrováka, ten vše začíná združstevněním dědova statku. Němci by chtěli začít křivdou po prohře v 1. světové a tak je to s každým.
Já bych se třeba chtěl odpíchnot od zítřka. Alespoň to tak plánuji každý den.
Re: Politika, neshody, atd. V
Chtěl jsem Tome Tvůj příspěvek okomentovat ale raději toho nechám.
Re: Politika, neshody, atd. V
Já myslím že ITS to napsal velice výstižně. Každý vidíme jen tu svou pravdu a za ní se klidně budeme bít, jenže ono je to nakonec všechno kapánek jinak.
Když máte v ruce kladivo, všechno ostatní vypadá jako hřebík.
Re: Politika, neshody, atd. V
Presne!